Eddy Current Testing (ET)

Metoda vířivých proudů se používá pro zkoušení elektricky vodivých materiálů a má různé oblasti použití. Nejčastěji se používá při kontrole hutních polotovarů, při provozních kontrolách trubkových tepelných výměníků, dále v letectví a automobilovém průmyslu. Metoda patří mezi tzv. povrchové metody: To znamená, že je nejčastěji používána k hledání povrchových vad. Lze však hledat také vady v určité hloubce pod povrchem, měřit tloušťku nevodivých povlaků, nebo třídit materiály na základě chemického složení nebo tepelného zpracování.

Princip metody

Snímač je obvykle složen ze dvou cívkových systémů - budícího a snímacího. Budící (primární) cívkou prochází proud o vysoké frekvenci (používané frekvence se pohybují v řádech kHz až MHz). V okolí budící cívky vzniká střídavé magnetické pole (primární), které vyvolá ve zkoušeném materiálu tok tzv. vířivých proudů. Tyto vířivé proudy způsobí vznik tzv. sekundárního magnetického pole, které působí proti poli primárnímu. Magnetické pole způsobené střídavým proudem v budící cívce i magnetické pole způsobené vířivými proudy působí na měřící cívkový systém a v měřícím cívkovém systému se indukuje napětí. Pokud se změní vlastnosti zkoušeného předmětu (změna materiálu, výskyt vady atd.), nebo se změní vzdálenost snímače od zkoušeného povrchu, změní se i napětí v měřícím cívkovém systému (změna impedance cívky). Tato změna představuje indikaci, která je dále zpracovávána vyhodnocována.